Ahojky ,rozhodla jsem se ,že sem pravidelně budu přidávat příspěvky do rubriky - DeNíKK .Ve které budu psát kdo je to Dasty.
jelikož jsem tuto rubriku rozjela ted a Dastíka máme teprve 3-týdny tak vám sem napíšu naše úplně první setkání.
Jak nekteří z vás ,už ví tak mi zemřel můj - 12-ti lettý psí miláček - Labradorský retrívr - "Sidík"
Já chodim na kytaru A tak už jsem tam byla s kámoškou půl hodiny a tak jsme se rozhodli ,že za chvíli půjdem.
jenže jsem v kapse cítila vyvrování mého telefonu . Kouknu na displej a volá mi " Mamka" !!
Zvednu to a mamka mi řekne ,že náš Sidík boj ze stářím bohužel prohrál . Začali se mi vlévat slzy do očí - Rozplakala jsem se ,ale když mi zdělila ,že mi ještě v ten den můj bratranec přiveze nového začal se mi vracet smích ale nepřestala jsem brečet takže to byl vlastně takový "brekosmích" zařvala jsem na celou učebnu : "budu mít štěně""!!! ,ale po Sidíkovi se mi nikdy nepřestane stýskat. hned jak uběhla kamarádky požadovaná chvilka šli jsme spolu domů . Rychle jsem si napsala úkol ,ale pořád jsem se "brekosmála" takže celý můj sešit byl pokapaný slzama ´=( Hned na to jsme jeli k mé babičce no A já se zase začala "brekosmát" babička a mamka mě utěšovali ,ale já na něj na tu jeho věrnost a oddanost volnost ... nepřestala myslet byl to výborný pes ,ale už ho nikdy neuvidím - opakovala jsem si pořád do kola.
A ,už to nastalo přijel "dasty" hned se mi vrátila radost .
díky dasty - Sbohem Sidíku
Kate | 14. listopadu 2011 v 17:32 | 
mě tak před 2 měsíci umřel králíček a
nejhorší bylo že sem zrovna byla v krroužku.